Asterix: Sídliště bohů (Filmová recenze)

Asterix a Obelix. Kdo by ty dva chlapíky neznal. A jejich nebojácnou vesnici Galů, která se díky kouzelnému nápoji neustále brání Římské okupaci. Neustále brnkají na nervy Ceasarovi. Komiksy, filmy hrané i kreslené... A právě jeden nový kreslený tu pro vás mám a můj názor na něj. Asterix: Sídliště bohů.

Píše se rok 50 před Kristem. Celá Galie trpí v obležení Římanů... Celá?!? Ale kdeže! Julius Caesar je bezesporu vynikající stratég a vojevůdce, který dosud nenašel přemožitele. Jen hrstka nepoddajných Galů se nadále vysmívá přímo do zobáku slavného římského orla a odolává jeho válečným výpadům. Nyní má Caesar geniálně lstivý plán, jak se drzých Galů zbavit jednou provždy: svést prostoduché vesničany kouzlem civilizace v podobě monumentálních římských staveb. Tedy, vlastně se jedná o kompletní vykácení lesů a výstavbu mramoráků (předchůdce dnešních paneláků)... Ale rozhodně s honosným názvem – Sídliště Bohů. Jenže Asterix a Obelix svou malou vesnici, ukrytou v hlubokém lese, oplývajícím chutnými divočáky, nadevše milují. Přece nedopustí, aby se z jejich milovaného domova stal pouhý turistický skanzen. Musejí nabrousit veškerý svůj důvtip a pokusit se prohnaného Caesara v této podlé bitvě porazit...

Já Asterixe a jeho dobrodružství miluji od malička. Tehdy jsme se s kamarádem dívali pořád dokola na ty staré kreslené filmy. Pak vyšel první hraný film Asterix a Obelix a následně Asterix a Kleopatra a já zase byla nadšená. Asterix a Olympijské hry tiše přejdeme, protože bez starého Asterixe to prostě nebylo ono. Není to tak dávno, co jsem objevila i komiksy, z kterým jsem taky unešená.

Před pár lety jako už dospělý jedinec jsem se znovu podívala na kreslené filmy a zhlédla prvně i ty novější moderní animované. A právě proto jsem měla trochu obavu ze Sídliště bohů. Ty staré jsou prostě úžasné. Grafika nic moc, ale prostě mají svoje kouzlo. Ten jeden moderně zpracovaný, co jsem viděla, mě dost zklamal. Ale musím upřímně říct, že Sídliště bohů napravilo reputaci. Film mě opravdu nezklamal.

Naopak. Velice mě pobavil. Smála jsem se skoro neustále, a i když dějová zápletka není kdo ví jak komplikovaná, prakticky se pořád jen honí Římané a Galové sem a tam z vesnice do nového sídliště a zase zpátky a občas někomu někdo namlátí. Komické scény jsou ale tak skvěle zpracované, že dokonale vynahradí absenci promyšleného děje. Právě humor je poháněcí síla. A jelikož je to Asterix, tak mi ani nepřišlo, že by to tím pádem moc lámali přes koleno. Vtipných scén tam bylo nespočet a přitom jsem neměla pocit, že je to přehnané. Žádné vycpávky. Každá scéna odpovídala Asterixovým poměrům a skvělá grafika tomu jen přidávala pluska. Už je to dlouho, co mě nějaký animák takto rozesmál.


Grafika mě na začátku trochu zarazila. Postavičky jsou samozřejmě plastické a já byla zvyklá na toho starého plochého Asterixe. Ale hned jak jsem si zvykla, tak jsem si začala tyto zmodernizované postavičky v krasných barvách velice užívat. Občas bylo vidět, že některé scény byly speciálně navrženy pro 3D, ale bylo jich jen pár. Takže pokud na film míníte koukat stejně jako já na normální TV, ničemu to nevadí.

Asterix: Sídliště bohů je prostě skvělý animovaný film, který pobaví dospělé i ty menší. Na večer k hromadě popcornu u vlastní televize tak můžete strávit srandovní večer s těmito galskými postavičkami, které se hned tak neomrzí. Upřímně, i když jsem film viděla před pár dny, klidně bych se na něj podívala hnedka zase. A to už je co říct.