neděle 15. února 2015

Will you be my Valentine?... Nope.


Upřímně, přemýšlela jsem, jestli se k tomuto dni vůbec vyjadřovat :D Už si tolik lidí stěžovalo, tolik to vychvalovalo. Ale nějak mi to nedá a ráda bych přidala i můj povzdech/názor. Valentýn, všude samý srdíčka. Před dvěma týdny jsem vlezla do obchodu a chtělo se mi hned se otočit na podpatku a zmizet. Dost pochybuji, že by se všechny ty ptákoviny prodaly. Docela by mě zajímalo, co s tím pak dělají. Asi začnu litovat popeláře.

Já na Valentýn byla někdy na základce, na prvním stupni. Tehdy to bylo roztomilé, utíkali jsme do trafiky nebo do prvního papírnictví koupit kartičku, někdy někdo zabodoval i s plyšákem. Já mám dodneška schovaného maličkého pandu, kterého mi tehdy daroval můj první "kluk" :D Znáte to, dál jak s pusou na tvář jsme se víceméně nedostali.

O několik let později už jako puberťák s regulérním přítelem jsem jednou dostala dalšího podstatně většího plyšáka - medvěda se srdcem v náruči. Toho si taky strážím do dnes, i když s přítelem už hodně dlouho nejsme.

Jsou to, uznávám, hezké vzpomínky. Ale nějak mi prostě vadí fakt, že spousta lidí by za celej dlouhej rok pro vás prakticky neudělali jediný hezký gesto, ale v momentě, kdy vám to zavelí komerční svátek, se můžete všichni zpřetrhat. Vždyť to potom ani nemůže být skutečně upřímné. Každý chce jen zabodovat s co nejlepším dárkem. A nepřekvapilo by mě, kdyby hlavní záměr Valentýnu pro většinu lidí byl jen se pak vytahovat před kamarády či kamarádky, co pro mě ta druhá polovička vymyslela.


Já vám to samozřejmě nikomu neberu :D Jsou lidé, kteří to myslí upřímně a opravdu jsou schopni vám připravit nádherný den. Ale já se prostě nikdy nemůžu zbavit dojmu, že je to povinnost. Je Valentýn, tak se chlapče snaž!

Osobně bych uvítala spíš, kdyby mě můj drahý překvapil během roku, ocenila bych to rozhodně víc. Takhle aspoň člověk vidí nebo cítí, že ten druhý není ničím ovlivněn a že vás má prostě jen rád a chce vám udělat radost hezkou večeří, kinem, nebo třeba tím plyšákem.

Takže já vyzývám (možná zbytečně, ale jak se říká, za pokus nic nedáš :D) všechny, ať se radši snaží během roku a neschovávají si to na ten den, kdy se někdo rozhodl, že všichni budeme "povinně" oslavovat lásku. Zaručuji vám, že si toho vaše polovičky budou cenit mnohem více. A pokud někdo teď namítne, že kdo má co pořád vymýšlet po celý rok, na to mu jen řeknu, to co se zpívá v jedné písničce ... Less is more! Méně je mnohdy více!...a teď klidně do mě! :D

3 komentáře:

  1. Náhodou, super článek :D Já se snažila Valentýn tento rok úplně přehlížet. Prostě jsem o něm nikde nepsala, a úplně ho vypustila. Jsem ráda, že jsem o víkendu doma, bydlím v malém městě, a poblíž nemám žádné obchody, takže jsem nemusela čumět na obchody plné trapných srdíček :D Radost mi udělají rodiče, kteří mi každý rok něco dají. Asi mě budou navždy milovat :D

    Life by Peggy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :D ... no já ho ignoruji zdárně už několik let, ale jednou jsem se nakonec k němu prostě musela vyjádřit :D

      Vymazat
  2. Tak já posledních několik let Valentýn neřešila, protože Mara měl narozky 13. 2. a nechtělo se nám slavit dvakrát po sobě :D Ale myslím, že od příští přítele to budu vyžadovat, čímž nemyslím dárky jako plyšáky a čokoládu, ale to, aby si na mě udělal čas, dali jsme si večeři a strávili večer spolu... to je myslím adekvátní :)

    OdpovědětVymazat